Nedá se v pěti bodech napsat příručka pro finanční produkty, jsem si ovšem jistý, že znalost těchto pár bodů může každému člověku ušetřit mnoho starostí a peněz. Tyto body jsou z praxe, z mých zkušeností a zkušeností mých klientů. Jedná se o typové argumenty, kterými nás finanční lupiči balamutí nejčastěji.

1. pravidlo: Nejlepší investice neexistuje!

Můžeme se setkat s takovými lidmi, kteří nám řeknou, že koupit nějaký určitý fond je to nejlepší, co může člověk udělat. Taková investice neexistuje. Vhodnost investice by se měla vždy určit podle toho, jakou má člověk povahu, na jak dlouho investuje, kolik investuje měsíčně či pravidelně, v jaké fázi je nyní trh, jestli klient upřednostňuje hazard nebo jistotu, a podobně. Když tedy někdo říká „Kup si tohle, sice to teď nevypadá, ale budeš v balíku!“ nebo ještě hůře „Mám tajnou informaci, že tato investice půjde v příštím roce o 30 % nahoru“, měli byste zbystřit. Pokud o té tajné informací ví už i obchodníci, pak moc tajná není.

1.+ pravidlo: Stejně tak neexistuje nejlepší pojišťovna či banka – vždy je to o preferencích jednotlivce, kdyby byla jedna ve všem lepší než ostatní, ty ostatní by zkrachovaly.

2. pravidlo: Nekupuj zeleninu v masně!

Není to stoprocentní, ale obecně se dá v 99 % případů odhalit správnost finančního produktu na základě toho, kdo ho spravuje.

Pokud tedy chceme spořit, měli bychom najít spořitelnu. (stavební, penzijní, nebo banku obecně)

Pokud chceme investovat, hledejme investiční společnost. (Tedy ne Investiční Životní Pojištění – více se můžete dočíst v článku Životní pojištění jako spoření či investice? No jistě!)

Pokud se chceme zajistit proti nenadálým životním událostem, hledejme pojišťovnu. (Špatnou volbou jsou často tzv. Bankopojištění k úvěrům od bank.)

Pokud si chceme vypůjčit peníze, hledejme důvěryhodnou banku. (Vyhněme se nebankovním institucím, lichvářům a podobně.)

A na závěr mé oblíbené rčení – „K sázení slouží sázkové kanceláře, ne finanční instituce“.

3. pravidlo: Sladký název nedělá produkt lepším!

Mnoho bank i pojišťoven vytváří kvanta produktů cílených na děti – všemožná spoření, úrazové pojištění, garantované investice a podobně. Těmto produktům dávají názvy zvířátek a dalších roztomilých věcí a cílí tím na maminky, které chtějí pro své dítě udělat to nejlepší. Produkt „Investiční životní pojištění s úrazovými riziky“ zní mnohem méně sexy než „Růžové slůně – to nejlepší pro Vaše děťátko“. Člověk by si měl dát pozor a nenechat se zmatlat. Něco podobného je i případ, kdy se pojišťovna či banka jmenuje atraktivně podle státu, ve kterém působí – samozřejmě nemůžu konkrétně jmenovat. Dnes již neexistuje nic jako státní pojišťovna či banka – vše vlastní veřejnost, tedy nadnárodní společnosti ze zahraničí. Není tedy žádný rozdíl mezi tou, co se jmenuje národně a tou, co má cizí název. Často ta s cizím názvem poskytne produkty kvalitnější.

4. pravidlo: Nové neznamená vždy lepší!

Velká část finančních poradců má dnes v mém slovníku vlastní přezdívku – říkám jim „Přeplácávači“, ale používá se i odborný termín „Přebouchávači“. Hrají to na to, že nový produkt je vždy lepší, než ten starý. Může se tak stát, že máte doma například staré Kapitálové životní pojištění s technickým zhodnocením finančních prostředků 4 % p.a. a někdo Vám řekne, že to máte špatně. Takové přeplácání stojí klienta standardně 10-100 tisíc. Stačí se nebát ptát, chtít znát detaily a nakonec ten člověk sám přizná všechna negativa, o kterých do té doby mlčel.

5. pravidlo: Úrok není všechno!

Ať už hledáme půjčku či hypotéku, kde určitě hraje roli úrok, nebo nějaké spoření či investici, kde máme mít úroky plusové – musíme se vždy dívat i na poplatky s tím spojené. Když máme například výběr mezi dvěma úvěry, kde jeden se úročí 4 % p.a., druhý se úročí pouze 3,6 % p.a., ale má 150 korun měsíčního poplatku za vedení úvěrového účtu – může se stát, že bude lepší sáhnout po vyšším úroku. Dnes se dá již poměrně dobře orientovat podle RPSN, které zahrnuje veškeré poplatky, které budete muset stoprocentně zaplatit. Další věcí jsou samozřejmě poplatky kolem, které třeba nemusí zaplatit každý, ale můžou nás stát třeba 5 tisíc, když chceme pozměnit zástavní právo a podobně. Takové poplatky se do RPSN nepočítají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *